Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ferratová metodika

22. 6. 2008
 
Pouze několik připomínek. Rozhodně se na ferratách vyvarujte používání samotného sedacího úvazu. Tvrzení autora ferratové metodiky (viz časopis Hudy@Info 9/2008 s. 9) je naprostý nesmysl a blud. Na ferratě vznikají příliš tvrdé a málo, spíš vůbec kontrolovatelné pády (viz http://metodika.sakal.stredozem.cz/kletr/klettersteig.htm). Mohou dosáhnout hodnoty pádového faktoru až 6, což představuje působení síly 2 tun na lidské tělo. Při použití samotného sedacího úvazu je velmi pravděpodobné přetočení těla hlavou dolů, přijde tedy úder hlavou o skálu. Většinu síly odnese bederní páteř. Pro vis, do (sebe) vyproštění po pádu, je využití kombinovaného, krajně celotělového úvazu mnohem bezpečnější (viz členové Bezpečnostní komise ČHS Frank T., Kublák T.: Horolezecká abeceda, Epocha 2007, s. 311 – 318).
 
Doufejme, že uvedená „rada“ je jen zmatení, neboť ve stejném čísle časopisu na s. 6 a v závěru je u reklamy ferratového setu a prsního úvazku doporučeno použití celotělového nebo kombinovaného úvazku (zde ve špatném pořadí optimálnosti). Autor si také odporuje oproti doporučením v čísle 3/2005, s. 23 – 24. Výhradní použití kombinovaného, případně celotělového úvazu doporučuje také známý bezpečnostní specialista německého Alpenvereinu Pit Schubert (viz jeho Lezení na zajištěných cestách, Freytag & Berndt 2004, s. 21).
 
Nikdo z nás nemá takové břišní svaly, které by zvládly pád jako na ferratě. Použití kombinovaného úvazu je vhodné také při traverzování nebo přechodu nejrůznějších mostů na ferratě. Příkladem problémů může být použití pouhého sedacího úvazu jako na fotografiích v Hudy@Info 9/2008. Při pádu z pouhého lana nebo mostu, pokud nedojde k přetočení hlavou dolů, se můžeme v důsledku protažení ferratového setu octnou mimo dosah ocelového lana ferraty. Jedinou možností by bylo dokázat vyšplhat zpět po vlastním setu, což by však vyžadovalo velkou sílu paží a obratnost. U některých nejnovějších setů s pružnými popruhy je to i diskutabilní. Nejpravděpodobnější je vis až do vyproštění. Vzhledem ke smrtelnému nebezpečí ortostatického šoku je nezbytná okamžitá pomoc spolulezce (viz http://metodika.sakal.stredozem.cz/zdravi/vis.htm).
 
Toto lano lze využít pro dopomoc slabšímu, pomalejšímu spolulezci. A to i případně ke spouštění. V případě zranění nebo nevyhnutelného ústupu (např. před bouřkou) je sestup dolů, nebo alespoň na bezpečné místo v průběhu ferraty, rozumnější. Můžeme se ocitnout v délce, kdy sestup bude výhodnější, nebo jsme narazili na bezpečné místo a takové na zbývající cestě před sebou neznáme. Ferrata může být dlouhá, na odlehlém místě nebo v těžko přístupném terénu. Proto patří ke standardní výbavě alespoň 20 m horolezeckého lana a dostatek příslušných karabin. Délka lana se zvyšuje a nezbytnost standardního materiálu rozšiřuje (karabiny, prusíky nebo blokanty a kladky, smyce, minimálně 1 žďárák pro dva na 2 osoby, čelovka), jak se rozšiřují uvedené faktory ferraty.      
 
První pomoc a základní metody lanové záchrany (spouštění a vytahování) tedy patří i pro „vertikální dobrodružství“ jako je zlézání zajištěných cest k základům.
 
Rovněž nepoužívejte nejrůznější obtáčení smyc ferratového setu kolem ruky apod., jak jej autor předvádí na fotografii v  časopisu Hudy@Info 9/2008 s. 5. Rozhodně nedávejte na ocelovém laně ferraty ruce pod karabiny setu. Obojí by se vám při pádu ošklivě vymstilo.